Jak se na EET připravit? Hrozí pokuty? Kdy je nutné pořídit si pokladní systém? To všechno v rozhovoru s Martinem Šabo, vedoucím oddělení Elektronické evidence tržeb a regulace daňového poradenství z Ministerstva financí ČR.
Momentálně intenzivně pracujeme na vybudování celého systému, tvorbě metodiky atd. Po přijetí zákona v dubnu byla v květnu zveřejněna technická dokumentace pro zasílání evidovaných tržeb, v červnu bylo spuštěno integrační prostředí pro testování pro výrobce a dodavatele a aktuálně dále počítáme s tím, že:
Martin Šabo, vedoucí oddělení Elektronické evidence tržeb a regulace daňového poradenství z Ministerstva financí ČR.
Asi je jím zaměňování evidence tržeb za klasické státem certifikované registrační pokladny. Ale spíš než mýty provázejí evidenci tržeb nejrůznější obavy podnikatelů, a proto se je od samého počátku pokoušíme mírnit a vysvětlujeme veřejnosti celý systém i projekt. Obavy podnikatelů jsou víceméně podobné napříč jednotlivými sektory a vesměs velmi často vycházejí z nedostatku informací či z dezinformací šířených éterem. Jako příklad lze uvést znepokojení z přílišné technické a administrativní náročnosti nebo strach z toho, že při výpadku spojení budou muset podnikatelé například zavřít hospodu. Pevně věřím, že většinu těchto umělých a ničím nepodložených strašáků se již podařilo eliminovat.
Získat k evidenci tržeb maximum informací. A to jak o tom, jak evidence tržeb probíhá, tak o tom, jaké zařízení si pořídit, kolik je evidence tržeb bude stát atd. Vzhledem k tomu, že evidence tržeb je koncipována jako HW a SW otevřený systém, bude zcela záviset pouze na jejich rozhodnutí, jaké pokladní zařízení zvolí. Pokud již nějaké mají, ať kontaktují svého dodavatele, zda je přizpůsobitelné na evidenci tržeb. Pokud žádné nemají nebo mají nějaké již nepoužitelné, ať pečlivě vybírají, co jim bude nejlépe vyhovovat. Záleží na tom, co od zvoleného zařízení očekávají. Zda s jeho pomocí budou pouze evidovat tržby nebo zda budou chtít sofistikovanější systém, který jim bude řešit například i propojení na sklad, kuchyň, či jinak komplexní systém. Někomu tak bude stačit úplně jednoduché a levné základní zařízení, někdo si rovnou pořídí složitější, a tudíž i dražší systém, resp. zařízení, které mu však ulehčí práci i v jiných oblastech jeho podnikání. Dále bych jim doporučil, aby poptali více nabídek od různých dodavatelů. Nejen funkcionalita, ale i uživatelská přívětivost, jednoduchost a rychlost obsluhy a samozřejmě i ceny se zcela jistě budou lišit.
Přihlašování k evidenci tržeb je jednoduchý a rychlý proces, který má jen pramálo společného s klasickou registrací k dani. Přihlašování začíná žádostí o autentizační údaje. Žádosti lze podávat od 1. září 2016 prostřednictvím přihlašovacích údajů do datové schránky na portále evidence tržeb nebo osobně na kterémkoliv finančním úřadě. Autentizační údaje obdrží podnikatel od Finanční správy obratem, a to do datové schránky nebo do ruky na finančním úřadě, podle toho, jakou formu žádosti zvolil. Získanými autentizačními údaji se přihlásí na portále evidence tržeb, vyplní požadované informace o svých provozovnách a vygeneruje si takový počet certifikátů, jaký potřebuje pro své provozovny. Certifikáty nejsou nijak zpoplatněny a jejich počet není omezen – podnikatel si jich může vygenerovat takové množství, jaké pro své podnikání považuje za vhodné.
Primární formou kontroly bude samozřejmě analýza získaných dat, na základě které pak budou kontroly cíleny tam, kde budou detekovány nějaké nesrovnalosti či potenciální porušování právních předpisů. Kontroly přímo u podnikatelů bude provádět Finanční a Celní správa, a to buď prostým pozorováním anebo ve formě kontrolního nákupu. V praxi to bude vypadat tak, že u podnikatele nakoupí zboží nebo využije jeho služby a následně zkontroluje, zda byla tržba řádně zaevidována a vystavena účtenka. V případě, že nebude zjištěno žádné porušení povinností, nemusí se podnikatel ani dozvědět, že nějaká kontrola proběhla – na rozdíl od klasické daňové kontroly tak kontrola podle zákona o evidenci tržeb nemusí být pro poctivého podnikatele časově ani administrativně náročná.
Sankce samozřejmě hrozí, bez nich by byl celý systém bezzubý. Za porušení povinností stanovených zákonem o evidenci tržeb hrozí podnikateli pokuta, a to až do výše 500 000 Kč. Důležité je podotknout, že při ukládání sankce podle zákona o evidenci tržeb musí správní orgán vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem a může pokutu uložit pouze v takové výši, která odpovídá závažnosti porušení, dosavadní činnosti a majetkovým poměrům dotyčného.
„Uzavření provozovny je krajním prostředkem, jak donutit podnikatele, aby napravil závažné porušení zákona.“
Ano, v případě, že zjistí zvlášť závažné porušení povinnosti zasílat údaje o evidované tržbě nebo vydávat účtenky, může nařídit okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti, při které dochází k evidenci tržeb. Tato opatření k vynucení nápravy budou využívána ve výjimečných případech, a to v případech úmyslného obcházení zákona. Smyslem sankcí skutečně není nepoctivého podnikatele zlikvidovat. Smyslem je donutit jej, aby se začal chovat podle pravidel. Uzavření provozovny je krajním prostředkem, jak donutit podnikatele, aby napravil závažné porušení zákona. Takové opatření samozřejmě může být uloženo pouze v krajních případech, kdy podnikatel doslova bojkotuje svou zákonnou povinnost. Pokud ale protiprávní stav odstraní, bude moci svou provozovnu znovu otevřít a dál podnikat.
Dle mého názoru by se měla Finanční a Celní správa v počátcích zaměřit spíše na osvětu než na striktní postup, tak jak tomu bylo například u kontrolních hlášení. Nicméně je to samozřejmě v jejich působnosti.
Snahou Ministerstva financí je poskytnout podnikatelům i veřejnosti maximum informací. K tomu využíváme kampaň, web, ale i semináře, které pro podnikatele na finančních úřadech pořádá Ministerstvo financí, resp. Finanční správa. Zároveň se účastníme obdobných akcí organizovaných profesními svazy či jinými organizacemi. Seznam připravovaných akcí je k dispozici na webu etrzby.cz.
Zdroj foto: Shutterstock.com, archiv MF ČR
